|
|
Mikroparaziti a plodnost perlooček rodu Daphnia na gradientech v korytovitých přehradních nádržích
Hubová, Jana ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Macháček, Jiří (oponent)
Původním cílem mé diplomové práce bylo vyšetření fixovaných vzorků perlooček z druhového komplexu Daphnia longispina z přehradních nádrží Vír a Vranov na přítomnost 4 skupin mikroparazitů: mikrosporidií, oomycetů, prvoka Caullerya mesnili a kvasinky Metschnikowia bicuspidata, u opakovaných odběrů pak zjištění vlivu parazitů na plodnost perlooček a určení jejich časové a prostorové distribuce v rámci nádrže. Z celkového počtu 4452 vyšetřených samiček perlooček bylo ale nakaženo pouze 56 jedinců. Tento počet nebyl dostačující pro plánované analýzy. Při vyšetřování perlooček jsem také zaznamenávala jejich počet vajíček ve snůšce. Ve výsledkové části diplomové práce se proto zabývám alternativní problematikou - vlivem environmentálních faktorů na plodnost perlooček. Obě zmíněné údolní přehradní nádrže mají charakteristický kaňonovitý profil, který umožňuje vytváření environmentálních gradientů na horizontální a vertikální ose nádrže. Výsledky potvrzují, že vybrané faktory (identita nádrže, sezona a poloha v rámci nádrže resp. potravní nabídka) mají signifikantní vliv na plodnost perlooček. Během své práce jsem se potýkala s řadou potíží spojených s určováním mikroparazitů u fixovaných vzorků perlooček. Problematikou fixace zooplanktonu se zabývá přílohová část mé diplomové práce, ve které uvádím:...
|
|
|
Historical changes in species composition and interspecific hybridization of the Daphnia longispina species complex (Crustacea: Cladocera) in Lago Maggiore
Faktorová, Zuzana ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Wolinska, Justyna (oponent)
Hybridizující druhy komplexu Daphnia longispina jsou klíčovými taxony v planktonních společenstvech mnoha evropských jezer. V několika těchto jezerech bylo zdokumentováno, že taxonomická struktura komplexu se během 20. století podstatně změnila následkem člověkem vyvolaných změn životního prostředí, zejména eutrofizací a re-oligotrofizací a změnami rybích populací. Tyto změny pozorujeme v jižním Alpském jezeře Lago Maggiore (Itálie/Švýcarsko), které také prošlo změnami životního prostředí zprostředkovanými člověkem. Lago Maggiore je jedním z nejvíce a nejdéle studovaných evropských jezer, tudíž je k dispozici velké množství historických vzorků perlooček r. Daphnia z pravidelného sledování. Vzhledem k tomu, že lokální populace r. Daphnia nevytvářejí dormantní vaječné banky vhodné pro genetickou analýzu (díky schopnosti přezimovat ve vodním sloupci), používáme kombinaci morfologie a geometrické morfometrie (eliptická Fourierova analýza) k vyhodnocení taxonomických a fenotypových změn v komplexu Daphnia longispina v Lago Maggiore od poloviny 20. století do současnosti (roky 1948-2012) a dále k pokusu o charakterizaci vlivu změn životního prostředí v daném období na tvar a velikost těla Daphnia. Zkoumání fenotypu Daphnia naznačuje skutečně převládající přítomnost D. longispina ve čtyřicátých letech...
|
|
|
Mikroparaziti a plodnost perlooček rodu Daphnia na gradientech v korytovitých přehradních nádržích
Hubová, Jana ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Macháček, Jiří (oponent)
Původním cílem mé diplomové práce bylo vyšetření fixovaných vzorků perlooček z druhového komplexu Daphnia longispina z přehradních nádrží Vír a Vranov na přítomnost 4 skupin mikroparazitů: mikrosporidií, oomycetů, prvoka Caullerya mesnili a kvasinky Metschnikowia bicuspidata, u opakovaných odběrů pak zjištění vlivu parazitů na plodnost perlooček a určení jejich časové a prostorové distribuce v rámci nádrže. Z celkového počtu 4452 vyšetřených samiček perlooček bylo ale nakaženo pouze 56 jedinců. Tento počet nebyl dostačující pro plánované analýzy. Při vyšetřování perlooček jsem také zaznamenávala jejich počet vajíček ve snůšce. Ve výsledkové části diplomové práce se proto zabývám alternativní problematikou - vlivem environmentálních faktorů na plodnost perlooček. Obě zmíněné údolní přehradní nádrže mají charakteristický kaňonovitý profil, který umožňuje vytváření environmentálních gradientů na horizontální a vertikální ose nádrže. Výsledky potvrzují, že vybrané faktory (identita nádrže, sezona a poloha v rámci nádrže resp. potravní nabídka) mají signifikantní vliv na plodnost perlooček. Během své práce jsem se potýkala s řadou potíží spojených s určováním mikroparazitů u fixovaných vzorků perlooček. Problematikou fixace zooplanktonu se zabývá přílohová část mé diplomové práce, ve které uvádím:...
|
host ::
RSS.